Strašák jménem plavková sezóna

Léto v plném proudu. Slunečné dny, se kterými se pojí i koupání. Pokud člověk není v souladu se svým tělem, tak ho při té představě jímá hrůza.

Já a v plavkách? Tak to tedy rozhodně ne!

Hlavou běží tisíce myšlenek. „Jsem tlustá, všude špeky, nejprve musím zhubnout 5 kg, pak o tom můžu začít uvažovat.“

Média strachy živí, co se dá: „Zhubněte do plavek, cviky pro ploché bříško, týdenní dieta, kupte si plavky, které zakryjí nedokonalosti vašeho těla, bez léků na hubnutí to nepůjde.“

V časopisech, na internetu a sociálních sítích, reklamních plakátech, v televizi, všude se to hemží tím samým.

Je naší volbou, co si budeme pouštět do svého vědomí. Můžeme se rozhodnout. Chci nebo nechci poslouchat kamarádku, která vášnivě mluví o dietě? Chci nebo nechci listovat tímto časopisem? Chci nebo nechci číst si na internetu o tom, jak zaručeně zhubnout? Můžeme filtrovat, jaké zprávy k nám budou přicházet. Které jsou pro nás cenné a které nikoliv. Můžeme chránit brány svých smyslů, aby do našeho těla nevnikaly informace, které mu škodí.

Čtěte dále

7 inspirací při potížích s jídlem

Neexistuje žádný zaručený návod nebo rada, která by vám pomohla vystoupit z kolotoče poruch příjmu potravy. Následující řádky vám v tom však mohou být inspirací.

Dneska jsem to už porušila, tak je to jedno

Nikdy to není jedno, veškerá snaha se počítá. Lepší se přejíst trochu a zastavit se, než se dorazit. I toto je úspěch, velký úspěch. Je důležité si uvědomit, že to není všechno nebo nic. Lidé jsou na sebe často přísní a s touto tvrdostí se i hodnotí, ponižují a shazují. Začněte být na sebe milejší a hodnější. Opečujte se, protože vy si zasloužíte jen to nejlepší a čím dřív k sobě takto začnete přistupovat, tím rychlejší bude vaše cesta k uzdravení, sebevědomí, jistotě, štěstí a lásce.

Čtěte dále

Mentální bulimie

Přejídání a jeho kompenzace zvracením, sportem, vynecháním dalších jídel, projímadly, čímkoliv. Jak se mentální bulimie projevuje a co je pro ni typické?

Období diet

Před mentální bulimií se často objevuje období diet, čas, kdy se člověk snaží zhubnout, hlídá si to, co jí, upravuje jídelníček, jeho skladbu i množství. Toto období může trvat různý čas. Lidem se často zhubnout i podaří. Diety však bývají striktní, tělo se proti nim začne po určitém čase bránit. Je vyhladovělé, nemá energii a s tím se oslabuje i vůle, kterou člověk na začátku měl. Začnou jej „honit chutě“ a jednoho dne neodolá. Dovolí si sníst to, co si předtím zakazoval. A jelikož jsou chutě obrovské, má tendenci se dojíst.

Z mentální anorexie do bulimie a naopak

Jedna i druhá oblast potíží je psychicky náročná a škodlivě ovlivňuje zdraví. Lidé s mentální bulimií si často prošli anorexií, vzpomínají na to, jak měli pevnou vůli, jak se jim dařilo dodržovat striktní režim, jak hubli, často touží po tom se k tomu vrátit, ale tělo se domáhá příjmu jídla. Objevilo tu slast z toho, když jí, a nechce se jí vzdát. Někdy mohou být viditelná střídající se delší časová období, kdy člověk nejí a kdy se přejídá.

Čtěte dále

Mentální anorexie a její příznaky

Mentální anorexie je jedna z typů poruch příjmu potravy. Co je pro toto onemocnění typické?

Nespokojenost se svou postavou

Lidé s mentální anorexií jsou nespokojeni se svým tělem. Nelíbí se jim, jak vypadají a kolik váží. Přejí si zhubnout. Často nejprve zkoumají možnosti, jak to udělat zdravě. Upraví si jídelníček tak, aby v něm bylo více zdravých věcí a naopak sladkosti a jiné pochutiny se snaží úplně vyloučit. Někteří také začnou sportovat, koupí si permanentku do fitness centra, začnou běhat, cvičí doma.

Nejsou však spokojeni s tím, jak pomalu jde váha dolů, chtějí, aby změny byly mnohem rychlejší a viditelnější. A tak jídelníček zredukují, a ti co sportují, začnou více dřít. Kilogramy jdou dolů rychleji, což vnímají jako potvrzení, že jdou správnou cestou. Jsou motivovaní v tom pokračovat, z jídla si dále ubírají. U každého to trvá jinou dobu a jedná se o jiný počet kilogramů, vývoj je však podobný. Pestrost jídelníčku se smrskne na pár „bezpečných jídel“– zelenina, ovoce, nízkotučný jogurt atd. Tělo už si pomalu zvyklo, že přísun energie je minimální. Přestanou pociťovat hlad. Metabolismus se začíná zpomalovat. Váha dále klesá.

Čtěte dále

Dieta nebo už jsem za hranou?

Zdravý životní styl se stává mantrou společnosti. Lidé hledí na to, co jedí, snaží se sportovat, odpočívat, pečovat o své tělo i duši. Někdy se však stává, že se dobře míněný záměr přehoupne v potíže.

Vysněná postava, zdravé tělo je pro člověka tak důležité, že tomu pomalu začne obětovat všechno. Jaké signály mohou upozornit na to, že jste již hranici zdravého hubnutí překročili?

Téma jídlo na prvním místě

Večer usínáte a přemýšlíte nad tím, co jste během dne všechno snědli. Hodnotíte, jestli to bylo akorát, málo nebo hodně. Zamýšlíte se, co si ráno dáte na snídani. Mělo by to být něco zdravého, nízkokalorického, výživného, ať je toho co nejméně nebo ať je to správná porce pro tělo. Otázek a otazníků je spousta. Jste zavaleni nerozhodností. Jste ve stresu. V noci vám jídlo nedá spát, budíte se a znovu začínáte přemýšlet. Ráno ihned po probuzení se roztáčí kolotoč myšlenek znovu a provází vás celým dnem.

Čtěte dále

Kde hledat naději při potížích s jídlem?

Potýkáte se s potížemi s jídlem a máte pocit, že už to nikdy nebude jiné? Jste zavaleni strachem, kontrolou, výčitkami, neláskou, honbou za dokonalostí, která se zdá být tak vzdálená? Chtěli byste žít svůj život jinak – radostněji, ale víra v lepší zítřky se rozplynula?

Je možné naději znovu oživit, znovu pocítit chvění u srdce, teplo na hrudníku.

Naděje, víra, optimismus je stav mysli. Je to něco, co si tvoříme my sami.  Říká se „víra hory přenáší“. Souhlasím. My lidé jsme velmi silné bytosti, dokážeme nemožné, pokud chceme a věříme tomu. To je skryté kouzlo – motivace a víra.

Dvě indicie, ale kde je najít?

Motivaci máme vnější a vnitřní. Vnější, jak už název napovídá, přichází od okolí. Blízcí lidé se snaží všemožnými způsoby dosáhnout toho, abyste vystoupili z kruhu potíží s jídlem a byli opět šťastní a zdraví. Záleží jim na vašem životě a snesli by vám modré z nebe, kdyby to pomohlo ke změně. Mohou nabídnout hmotné věci, zážitky, výlety, svůj čas. Není to málo a u někoho to může opravdu zafungovat. Zároveň to však není ta největší motivace, která existuje. Ta se totiž neskrývá v okolních věcech, ale ve vás samotných. Pokud se totiž rozhodnete sami za sebe, ze svého vnitřního přesvědčení, že už nechcete žít nadále po boku potíží s jídlem, tak to je ten nejsilnější vítr, který vás bude pohánět na cestě za změnou. Vnitřní motivace se nezrodí ze dne na den. Tvoří se z malého semínka a pokud je ji věnováno dostatek pozornosti a je živina, tak roste a nabírá pevnost a sílu.

Vnitřní motivace bývá velmi abstraktní, je to něco, co vás táhne k dělání změn, kroků, co vám dodává odvahu, sílu, naději a vytrvalost. Zkusme to ale uchopit více konkrétně, aby to pro vás bylo představitelné a více tvořitelné. Co by mohlo být tím vaším semínkem motivace? Něco, co má pro vás obrovskou hodnotu. Může to být jedna konkrétní věc anebo souhrn více věcí. Může to být například to, že chcete znovu cestovat, poznávat nové země, kulturu. Za současného stavu to není možné, ale to, co není teď neznamená, že už nikdy nebude.

Čtěte dále

Jak přicházejí potíže s jídlem

Poruchy příjmu potravy dokáží být velmi mocné. Svou vytrvalostí, vychytralostí a intenzitou se dokáží vrýt pevně pod kůži a zůstat tam po dlouhý čas. Bývá obtížné, ale ne nemožné, se z této moci vymanit.

Mentální anorexie, mentální bulimie nebo záchvatovité přejídání nepřichází do života z čista jasna. Již od dětství si potíže připravují půdu. Nepříjemná poznámka k postavě, kterou člověk slyší od blízkých či cizích lidí, je vždy ránou do srdce. Hodnocení, posměšky, výtky zůstávají navždy zapsány v těle. Stávají se součástí sebevnímání a sebehodnocení člověka. Své také dokáže sehrát náročný sportovní režim, ve kterém často dochází k porovnávání fyzických výkonů a postav. Taneční svět je další oblast, která je velmi zaměřená na dokonalost, a to nejen pohybu, ale i těla.

Velkou roli sehrává výchova. Rodiče své děti vedou životem podle vlastních představ. Vychovávají je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, podle toho, jak byli sami vychováni. Chtějí pro své děti to nelepší, představa o tom dobrém se však může silně různit. Zaměřenost na výkon, disciplínu, perfekcionismus, dokonalost jsou přísady potíží s jídlem. Rodiče jsou svým dětem největšími vzory, jejich chování a návyky děti chtě nechtě nasávají. Postoj k jídlu, k tělu, pohybu rodičů se stává postojem dětí. Pokud je například maminka věčná dietářka, i dítě se může velmi brzy začít v jídle omezovat.

Čtěte dále