Stojím na svých nohou

Zodpovědnost každého z nás za svůj život, za to, jak se cítíme, chováme, jak se máme rádi, jaké jsou naše vztahy, čemu se věnujeme, jak moc se usmíváme a radujeme.

Je totiž jen na nás, jak náš život bude vypadat. Vždy máme volbu. Vždy. A na to je důležité myslet. S volbou přichází svoboda i zodpovědnost, což může být na jednu stranu úžasné, na stranu druhou pro někoho strašidelné. Váš život už totiž nebude o stížnostech, o tom, že máte životní smůlu nebo špatné lidi kolem sebe. Váš život bude od chvíle, kdy se rozhodnete jej vzít do vlastních rukou, jen o tom, co pro něj děláte vy, aby byl takový, jaký si přejete. Můžete sami za sebe změnit cokoliv. Druhé věci a lidi nezměníte, ale sami sebe ano.

Ať už se ve vašich životech děje cokoliv, vy rozhodujete o tom, jak zareagujete. Některé věci prostě neovlivníte, ale to neznamená, že se jimi máte nechat zmítat. Vy jste ti, co rozhodují o tom, jak to chtějí, co udělají. Můžete se nad tím rozčilovat, můžete smutnit, můžete to vyčítat sobě nebo okolí, můžete se v tom plácat a sebetýrat se. Můžete to také ale přijmout, dát tomu volnost a důvěru, čímž dáváte důvěru i sobě. Tomu, že to je v pořádku, že vy jste v pořádku. Můžete se vymezit a říct, že takto ne, že tudy pro vás cesta nevede.

Čtěte dále

Návrat žen k ženské energii

Být ženou v dnešní době nemusí být vždy snadné. Tlak na racionalitu, výkon, výsledky si vybírá svou daň. Ženy řídí svůj život, jsou cílevědomé, emancipované a často i tvrdé, jako bojovnice. Na sebe, na ostatní. Ženská něžnost, emocionalita, kreativita, plynutí se začíná vytrácet. Jak sama v sobě oslovit ženskou stránku? Jak ji probudit?

Emoce nás, ženy, definují

Nebraňme se jim. Je to v pořádku a je to to, co je na nás krásné. Láska, něha, vášeň, vzrušení, radost, spokojenost v sobě mají obrovskou sílu, pokud si je dovolíme prožít. Pokud si dovolíme pustit kontrolu a nechat emoce zdravě plynout. Lepší impulsivní žena, která žije, než chladná žena, která má všechny své pocity pod kontrolou. Není nám to vlastní, stojí nás to mnoho sil a výsledek je nijaký, nejsme muži.

Čtěte dále

Konec dobročinnosti, už znám svou cenu!

Možná od lidí slýcháváte: „Jé, ty jsi tak krásně hodný, skromný, obětavý, …“. Obecně to zavání pozitivním aspektem, možná se přistihnete, že vás při těchto slovech hřeje u srdce a jste na sebe pyšní. Ale co když to nejsou pozitiva, co když už se to přehouplo v něco, co je sebeubíjející? Cítíte se pod svou cenou. Nejprve ostatní, potom vy. Ale kdy na vás přijde místo?

Znáte odpověď na tuto otázku? V podstatě jde říci, že nikdy. Protože než na vás dojde řada, objeví se ve vašem životě zase něco jiného – neodkladného. Někdo potřebuje pomoc, vaše potřeby a přání jdou stranou, že jste si chtěli napustit vanu, udělat výlet, jít koupit boty, nevadí. To je přece důležitější.

A jsme přesně u toho. Co je to to důležitější? Co je důležitější než vy samotní? Ubíráte si kus svého štěstí pro ostatní. Ubíráte kus sami sebe pro ostatní. Zajímavé může být zjištění, co vám laskavosti, které činíte, přinášejí. Jde pouze o ryzí pocit dobroty nebo je za tím ještě něco jiného a třeba doposud i neodhaleného? Jaký je váš vnitřní motiv? Vrací se vám větší nebo alespoň stejný podíl energie jako dáváte vy? Dává vám vaše snaha smysl? Nejde totiž žít a pouze dávat. To byste brzy strádali a necítili se dobře. Tak jako všude, i tady je důležitá harmonie. Dávám – přijímám.

Čtěte dále

Vnitřní a vnější krása

Jak se cítíme vevnitř, tak vypadáme i navenek. Souhlasíte? Já si myslím, že je na tom kus pravdy. Pokud je člověk vyrovnaný, šťastný, nezatížený starostmi, projeví se to i na vzhledu – vypadá odpočatě, vyzařuje z něj spousta energie, tělo je zdravé, žádné kruhy pod očima, vlasy nevypadávají, nehty jsou pevné.

To jsou věci, které jsou viditelné na první pohled a vnímatelné na první pocit. Ale co když se zrovna nenacházíte v období, které je pozitivní? Co potom dělat? I to se totiž může na fyzické stránce velmi brzy podepsat.

Určitě není řešením začít vnější potíže přehlížet či maskovat. Je dobré se na potíže zaměřit a popřemýšlet, odkud mohou pramenit. Co vám poslední dobou dělá starosti? Jste ve stresu, přepracovaní, unavení nebo vás trápí něco jiného? Co byste mohli udělat pro to, abyste se cítili lépe. Co vám je příjemné? Co vás baví?

Najděte si čas na své koníčky, na věci, které vás naplňují.

Objevte znovu vášeň pro sport, malování, pečení, sbírání něčeho pro vás výjimečného. Příjemně strávené okamžiky se odrazí na vaší fyzické i psychické stránce.

Relaxujte.

Pokuste se vnést do svých životů klid a pohodu. Je dobré si kromě aktivního odpočinku dopřát i ten pasivní. Můžete meditovat, vizualizovat si své sny anebo jen tak posedět ve chvíli ticha třeba se sklenkou vína. Pokud k vám budou přicházet myšlenky, kterým se teď nechcete věnovat, nechte je volně proudit, nehodnoťte je. Nedáte-li jim pozornost, odejdou tak, jak přišly.

Čtěte dále

Síla v nás

Kde hledáte pomoc, když je vám těžko? Co se vám v životě osvědčilo? Kdo je vám podporou?

Zkuste si každý sám za sebe odpovědět na tyto otázky. Je velmi důležité znát své možnosti, které vám mohou být při potížích nápomocné. Své strategie řešení si můžete napsat či nakreslit na papír. Můžete si udělat mapu, která bude znázorňovat cestu pomoci.

Pokud teď sedíte nad papírem s tužkou v ruce a nenapadá vás, jak začít, nezoufejte. Představte si situaci, která pro vás nebyla jednoduchá, ale zvládli jste ji. Jak se vám ji podařilo vyřešit? Je dobré se pokusit vytěžit co nejvíce ze svých vlastních zkušeností. A na tom začít stavět.

Možná vám pomáhá, když situaci zanalyzujete ze všech stran a představíte si různé důsledky svého jednání. Také vám může pomoci si od situace „poodstoupit“ a nechat jí chvíli svůj prostor. Často nám zdánlivé nicnedělání ukáže možnosti, které nás nejprve nenapadly. Mozek totiž pracuje i v době, kdy máme pocit, že nad situací nepřemýšlíme. Stává se vám také, že si s určitou potíží lámete hlavu a řešení i přesto nepřichází? Poté starosti „pustíte“, necháte jim svůj čas a najednou vás začnou napadat způsoby, jak ze situace vybruslit. V té chvíli jsme totiž otevřeni různým cestám a nejsme předpojatí, jen tak k nám mohou přicházet nejrůznější nápady.

Zamyslete se nad tím, co jste udělali jako první, když vám něco nemilého vstoupilo do cesty. Vůbec prvním krokem bývá si obtíže přiznat. Tím, že si sami přestaneme nalhávat, že vše je dokonalé, začínáme svou situaci řešit. Víme, že se děje něco, co nás trápí. Vnímáme, že takhle dále žít nechceme. Automaticky se začneme zamýšlet nad tím, jaké máme možnosti, které by nám pomohly. Zkuste si o svých trablích promluvit s někým blízkým, komu důvěřujeme. S kým byste si promluvili? Máte zkušenost, že vám rozhovor pomáhá? Často se stává, že když věci vyslovíme nahlas, uleví se nám. A už to je velká pomoc. Najednou je těžkost venku a ztrácí tak část své moci. Předtím na nás mohla působit jako obrovská bublina, která se rozpíná. Obtíže jsou živeny naším strachem. Tím, že se je snažíme skrýt, tajíme je před ostatními a mnohdy i sami před sebou, když si je nechceme připustit, hrajeme hry a lžeme tak sobě i ostatním. To nás stojí mnoho úsilí. Někdy není jednoduché si své obtíže přiznat, svěřit se s nimi. Když odkrýváme naše tajemství, jsme zranitelní. Proto je dobré vybrat si člověka, kterému důvěřujeme. Pokud se necítíte silní na osobní rozhovor, můžete mu napsat dopis či e-mail. Každopádně si můžete být jistí, že úleva se dostaví.

 

Krása v maličkostech

Žijeme v době, kdy úspěch, kariéra, peníze a módní trendy jsou na žebříčku hodnot velmi vysoko. Internet, televize, časopisy jsou plné obrázků významných a slavných lidí, novinek na poli módy a stylu. To vše nám udává směr našeho žití. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme.

Podle mě je, jako ve všem, důležité najít rovnováhu a kromě velkých snů si do svého života vnést i sny malé. Sny o vůni čerstvě rozkvetlých květin na louce, o procházce kolem řeky, o příjemném posezení s dobrou kávou, o objetí s člověkem, kterého máme rádi. A tyto sny realizovat. Neboť tyto sny jsou cestou ke každodennímu štěstí.

Čtěte dále

Oceňujme se

Zamyslete se nad tím, jaký život žijete, jaký z něj máte pocit? Kolik let takto trávíte svůj čas, který není nekonečný. Chcete jej dále naplňovat stejným způsobem? Pokud ano, pak je vše v pořádku. Pokud však ne, je potřeba začít dělat změny.

Tou změnou může být například oceňování se za maličkosti. Nemám tedy na mysli události, které si ocenění samy o sobě žádají, jako například maturita, státnice, povýšení v práci, výhra v nejrůznějších soutěžích a tak podobně, i když mnohdy tomu ani u těchto obrovských úspěchů tak není. Myslím oslavy na počest života, radosti, lásky, pouze toho, že jsme.

Jak oslavujete Vy? Jak se hýčkáte, co si dopřáváte? Kdy naposledy jste si udělali radost? Jak to vypadalo a za co to bylo? Vím, nemusí to být jednoduché, zvlášť pokud to neděláte přirozeně a automaticky, ale pojďme si to vyzkoušet, pojďme si zkusit vnést do našich životů odměnu, která nám bude připomínat, jak jsme se v daný okamžik cítili, co se nám povedlo, na základě čeho jsme byli šťastni.

Zalovme v paměti a zkusme vypátrat, na co bychom mohli být tento týden pyšní. Můžu začít a pro inspiraci, jak hledat ve svém životě malé úspěchy, se s Vámi podělit o ty své. Včera jsem měla s přítelem acroyogu a i přes nesčetné pády se nám nic nestalo. Udržela jsem se ve vzduchu, letěla jsem, byl to nádherný pocit. Nebo z jiného soudku – můj bývalý šéf, který se nachází v náročné situaci, mi napsal e-mail, že by rád využil mých organizačních schopností k uspořádání posezení. To si zaslouží také malou soukromou oslavu, u mě v podobě procházky, tance, skleničky vína, pětiminutovky ležení a nicnedělání, v podobě toho, že domů z práce nejdu nejkratší cestou, ale uličkami, které jsou mým očím nové anebo tak velmi známé, že mám možnost zaměřit se na detaily a najít v nich nové kouzlo, kouzlo tohoto okamžiku.

Čtěte dále